Dřevostavby s větším měřítkem rostou v pražských Řeporyjích

Jaké má UBM plány do budoucna? Dočkáme se v Praze nebo v České republice dalších rezidenčních budov ze dřeva?

Věřím, že se dočkáme. Pro větší rozšíření dřevostaveb je nutné změnit stávající nevyhovující legislativu, jež neumožňuje stavět budovy vyšší než čtyři podlaží, resp. 12 metrů požární výšky. První návrh nových norem by podle posledních informací měl vzniknout za zhruba dva až tři roky, bude se pak ale ještě dlouze schvalovat. To je z našeho pohledu příliš pomalé, a proto bychom rádi pomohli celý proces urychlit. Intenzivně na tom nyní pracujeme.

S výstavbou ekologických dřevostaveb v České republice máme velké ambice, vše ale záleží na legislativě. Rádi bychom vedle rezidenčních projektů realizovali také administrativní budovy po vzoru mateřské společnosti UBM Development AG, která je staví v Rakousku či Německu. Nyní například bude realizovat výstavbu projektu Timber Marina Tower, 113 metrů vysoké kancelářské budovy s dřevo-hybridní konstrukcí ve vídeňské čtvrti Handelskai.

U jakéhokoli projektu, který se v současnosti chystáme koupit, vždy analyzujeme, zda je možné ho stavět jako dřevostavbu. A je to jedno z rozhodujících kritérií, jestli bude akvizice schválena, nebo ne.

V porovnání s prodejem bytů v dalších domech komplexu Arcus City – jaký je zájem o dřevostavby?

Zájem o bydlení v dřevostavbách v našem projektu Timber Praha je srovnatelný s klasickou výstavbou. K dnešnímu dni byla prodána čtvrtina bytů. Vidíme, že obecně roste počet lidí, kteří chtějí žít zdravě, energeticky úsporně a udržitelně s minimalizací své uhlíkové stopy.

Timber Praha je bydlení s dobrou energií, protože dřevo má jakožto přírodní materiál pozitivní vliv na lidskou psychiku. Zájemcům o koupi umožňujeme přístup na stavbu a prohlídku bytů, aby se přesvědčili o kvalitě a jedinečnosti bydlení v dřevostavbě, čehož rádi využívají.

Domy jsou vybaveny energeticky úspornými technologiemi jako např. tepelnými čerpadly, fotovoltaickými panely, geotermálními vrty, venkovními žaluziemi na oknech, podlahovým topením, které nejen topí, ale i chladí a systémy smart home.

Je projekt Timber Praha postavený ze dřeva, které vyrostlo v českých lesích?

Dřevo, které pro výstavbu používáme, je převážně z České republiky, Rakouska a Německa.

Jakým způsobem se UBM snaží dopomoci změnám v legislativě, které snad v blízké budoucnosti umožní stavět budovy ze dřeva vyšší 12 metrů?

Nejen odborné veřejnosti umožňujeme přístup na stavbu a prohlídku domů projektu Timber Praha. Dále se účastníme konferencí, seminářů a jednání k tematice dřevostaveb v České republice. Spoluiniciovali jsme také vznik odborné Platformy pro udržitelné stavebnictví ze dřeva a její podněty nacházejí odezvu u všech odborníků, kteří mají k tématu co říci, a to od zástupců vlády ČR, státní správy a samosprávy, přes architekty až po akademické instituce. Věříme, že tyto aktivity povedou k tomu, aby se v Česku urychlil proces legislativních změn, díky nimž bude u nás možné stavět ekologické budovy ze dřeva vyšší než stávající čtyři podlaží.

Jak jsou byty v dřevostavbách zhodnoceny ve srovnání s klasickou výstavbou?

Od uzavření Green Dealu směřují finanční toky do udržitelných investic. Kapitálový trh se rozjel a objem investic do udržitelných nemovitostí se za méně než deset let zvýšil dvacetkrát, a to ze 100 miliard eur na více než 1 600 miliard – jde tak o největší růstový sektor. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu poroste především hodnota udržitelných nemovitostí. Timber Praha je environmentálně šetrný projekt nejen ze stavebního hlediska díky dřevěné konstrukci, ale nabízí také udržitelný provoz díky fotovoltaice, geotermální energii a dalším energeticky úsporným technologiím.

Alice Slámová
marketingová a obchodní ředitelka společnosti UBM Development Czechia

Čím se Prodesi/Domesi podílelo na projektu Timber Praha?

Projekt byl původně navržen a vyprojektován v klasických technologiích. My jsme do něj vstoupili ve fázi, kdy se hledalo optimální technické řešení, které bylo nutné následně v rámci změny stavby před dokončením projednat s příslušnými úřady, především s HZS.

Společně s dalšími specialisty jsme zkoordinovali a vypracovali statiku, akustiku, požárně-bezpečnostní řešení a zkonzultovali potřebné stavební skladby a detaily. Zároveň jsme si uvědomovali, že pokud nemá projekt zůstat jen na papíře, tak musíme mít na vědomí i celkovou ekonomickou stránku projektu. Na toto se bohužel při hledání technických řešení vícepodlažních dřevostaveb často zapomíná.

Každý jednotlivý specialista si sice kvalitně odvede svou práci, ale jako celek to pak nedává (nejen ekonomický) smysl. Je to přitom pro rozvoj tohoto nového odvětví klíčové. Velice oceňuji, že se do toho developer nakonec rozhodl jít, na rozdíl od jiných velkých hráčů, kteří o tom už nějakou dobu mluví.

Myslím, že se nám povedlo ukázat, že je to konkurenceschopná technologie, a to i po stránce ekonomické. U tohoto projektu je sice dle našich informací developer nákladově o něco výše než u klasického betonu a zdiva, ale to je u pilotního projektu tohoto typu očekávaná věc. Číslo, které prozatím vyhází, se s dalšími přibývajícími stavbami lehce s konkurenčními technologiemi srovná.

Jak vy sám aktuálně vnímáte situaci na trhu dřevostaveb?

Situace na trhu se za poslední zhruba dva roky otočila o 180°. Spíše bych řekl o 360° a pak ještě jednou o 180°... Rozhodně se nedá najít jeden konkrétní důvod, co se stalo. Kdybyste se mě zeptala před dvěma, třemi lety, jak bude trh vypadat dnes, tak bych Vám sám nevěřil, že budeme takhle daleko. Že bude tak velký zájem ze strany investorů a také státu o stavění ze dřeva. Co podle mě pomohlo? Rozhodně je to celkové nastavení mysli managementu, možná i generační výměna na klíčových místech a tím pádem odklon od určitého konzervatismu.

První impulzy často přicházely ze zahraničí. Velké banky, developeři i stavební společnosti jsou nyní u nás součástí nadnárodních skupin a ty ve svých mateřských zemích, ať už to byla Francie, Rakousko, nebo Skandinávie, téma udržitelnosti hodně akcentují. Přišly první proklamace, že budou stavět nějaké procento, nebo téměř vše v blízké budoucnosti ze dřeva, a tak se tento trend dostal i k nám.

A je skvělé, že ho i místní lokální pobočky vzaly za své a rozvíjejí ho v našich podmínkách. Zároveň i ryze české firmy si začaly uvědomovat, že je potřeba udělat razantní změnu a reakce na ESG, Pařížskou dohodu a další nemůže zůstat jen v rámci do té doby používaných technologií. Kromě toho si majitelé těchto firem často uvědomují, jak velkou uhlíkovou stopu zanechává jejich výstavba a chtějí to změnit.

Společně s UBM jste iniciovali vznik odborné „Platformy pro udržitelné stavebnictví ze dřeva", jak k tomu došlo a k čemu má takové uskupení sloužit?

V jednom momentě mi došlo, že pokud chceme nastartovat zásadní změnu, tak ji nedocílíme jen jako sami dřevaři, ale je nutné se otevřeně bavit i s celým segmentem „velkého" stavebnictví a developmentu. Zároveň jsme ze strany významných hráčů cítili stále větší zájem o dřevo a někteří již otevřeně začali komunikovat, že na něčem pracují, nebo jsme to alespoň věděli z různých jednání s nimi.

Velcí developeři nikdy nebudou žádnými „ekologickými fanatiky", ale právě nastal čas, kdy si k dřevěnému stavění sami došli na základě racionálních argumentů, kterými je rychlost výstavby, míra prefabrikace ale právě i ta teď toliko skloňovaná ekologie. Při jednom setkání s kolegy z UBM slovo dalo slovo a řekli jsme si, že jestli chceme něčím pohnout, tak je čas všechny obvolat a zkusit dostat k jednomu stolu.

Upřímně řečeno se mi myšlenka moc líbila, ale měl jsem zároveň obrovský respekt k tomu, zda se to podaří. A podařilo. Na první setkání přišly špičky developmentu zastoupené top manažery, ale i někteří zástupci bank. Záměrně jsme toto setkání chtěli udělat v co nejkomornější formě a složené z firem, které už se dřevem začali pracovat, nebo o tom vážně uvažují. Ukázalo se, že zájem je opravdový a pokud dokážeme síly zkoncentrovat, tak můžeme vyslat opravdu silný signál směrem k politické reprezentaci, úředníkům, ale i široké veřejnosti, že změnu opravdu chce významná část „velkého" stavebnictví.

Můžeme se tedy těšit na další dřevěné projekty? A máte pocit, že se i mezi lidmi zvedá poptávka po možnosti bydlet v bytovém domě ze dřeva?

Určitě se můžeme těšit na mnoho dalších dřevěných projektů. Nemůžu sdílet žádné podrobnosti, ale aktuálně jich je v různých fázích přípravy hned několik. Timber Praha prošlapal cestičku a ukázal, že stavět ze dřeva větší projekty je možné i u nás. Bylo fascinující sledovat, kolik delegací velkých konkurenčních developerů se přišlo na Timber Praha podívat a jak jim UBM ochotně zodpovědělo jejich dotazy.

Všichni svým způsobem táhnou za jeden provaz, začínají to vnímat jako legitimní způsob výstavby, jako možnost. Samozřejmě ne jako mainstream, ale chtějí to mít ve svém portfoliu a sáhnout po dřevu, kdykoliv to bude výhodné. A právě tohle nastavení je zásadní proto, aby se udály velké změny. Vnímám to tak i z hlediska koncového uživatele.

Lidé dnes zkrátka řeší, co jí, do čeho se oblékají a také v čem budou bydlet. A segment dřevěné bytové výstavby je u nás velkou „dírou na trhu". Samozřejmě asi ne úplně všude, v těch velkých městech bude zřejmě vždy záležet primárně na lokalitě a až potom na materiálu, ale ta kupní síla tam určitě je.

A když už se pořád točíme kolem těch norem, jak vy hodnotíte vývoj v této oblasti a můžeme se těšit na změny, které umožní stavět i vyšší dřevěné budovy, než oněch limitujících 12 m?

To je samostatná kapitola a vydalo by to snad i na román. Sám celý proces bedlivě pozoruji několik let a poslední zhruba rok se mu věnuji opravdu intenzivně. Nejsem někdo, kdo by dokázal normy psát, nebo měnit, ale začal jsem se zajímat o to, jak celý systém funguje, kdo se ho účastní, kdo s čím může pomoci. Pro tuto věc odpracovala své celá řada odborníků, osobností z oboru i politiků.

Je to společná zásluha, že jsme nyní již v pomyslné cílové rovince. Toto by nikdy nedokázal jen jeden člověk a nedá se to dělat „na sílu". Asi ještě není čas na detaily, ale musím říci, že nakonec ohromně pomohla spolupráce a synergie snad desítek lidí a okolností, které nám jsou nyní nakloněny. Ona jedna věc je to právoplatné uzákonění, druhá pak přístup jednotlivých preventistů, kteří musí být poučení a musí s těmi nařízeními souznít.

Měli jsme právě už na stavbě Timber Praha jednu skupinu lidí z tohoto segmentu a velice příjemně mě překvapilo, jak racionální dotazy kladli, proti ničemu se zbytečně nevymezovali, měli snahu to všechno správně pochopit a navnímat. Taková debata pak má smysl a naplňuje mě v této oblasti velkým optimismem. Myslím, že nás v budoucnosti čeká doslova (nejen) dřevěná revoluce ve stavebnictví. A pokazit si to my dřevaři už můžeme jenom sami.

Ing. arch. Pavel Horák
Prodesi-Domesi, s.r.o.